Dukovany nedáme

Konečně se po 7 letech dokončuje aktualizace státní energetické koncepce. Sedm let je strašně dlouhá doba, abychom si konečně uvědomili a stanovili, jaké budou naše priority z hlediska energetické bezpečnosti a soběstačnosti.

Třebíčsko netrpělivě čeká, jaká je budoucnost jaderné elektrárny Dukovany. V sedmdesátých letech se nikdo neptal a naplánoval této krásné lokalitě její život do dalších let. Místní lidé se přizpůsobili a zvykli si žít s novou „kráskou“ po boku. Ostych a obavy postupem času úplně vymizely. Dnes má elektrárna a jádro vůbec téměř stoprocentní podporu regionu. A to je co říct! Po problémech ve Fukušimě a následné hysterii třeba v Německu je to podpora nevídaná. Elektrárně končí životnost a stát váhá při jejím prodlužování či výstavbě dalšího bloku. Státu se svým provozem Dukovany již dvakrát celé zaplatily a dál se ukazuje, že mají co nabídnout a jsou velmi bezpečné. Jak dlouho bude stát ještě váhat? Jak dlouho bude ještě hazardovat se širokou podporou místních lidí? Teď už nejsme v době, kdy se bude něco nařizovat. Lidé jsou citliví a netrpěliví. A právem. Logika je jasná. Jádro je dlouhodobě nejlevnější a nejbezpečnější zdroj energie a je to jeden z mála našich klenotů a exportních artiklů, který v České republice zbyl. Pochopí to vláda? Věřím, že ano. Tlak z Třebíčska je velký.