Kontrolní činnost v Čechách a na Moravě

Kontrola – to je slovo, které v nás budí již od školy velký respekt. Mám všechno v pořádku? Nezapomněl jsem něco? Dozvím se, co pro příště zlepšit? Dostanu poznámku? Tohle všechno ve většině z nás zanechala škola. Ale i opačně – kontrolor (učitel) byl pro nás zárukou, že se dozvíme, co jsme udělali špatně a co dobře.  Protože on tomu rozumí a jeho závěr je trvalý a směrodatný.

Jak vypadá kontrolní praxe ve světě dospělých ve veřejném životě? Hrůza. Kontrolovaný neví na čem je. Na vlastní kůži jsem v posledních měsících zažil dva případy, u kterých doposud nevím, zda se mi to náhodou nezdálo. Příklad první – město Třebíč dokončilo pomocí evropských peněz rekonstrukci prostoru Předzámčí. A velmi úspěšně. Objekt získal důstojný vzhled s velmi zajímavou tvůrčí expozicí. Protože se jednalo o evropskou dotaci, kontrolní činnost na jednotlivé kroky byla velmi intenzívní. Hitem poslední doby jsou veřejné zakázky. Již před zadáváním nastavený proces výběru zhotovitele zkontrolovali pracovníci řídícího výboru regionálního operačního programu. Konstatovali, že vše je nachystáno tak, jak má a dle zákona správně – kontrola první. Ten samý proces zkontrolovali jiní pracovníci téhož výboru po skončení realizace díla a zjistili, že je opravdu vše pořádku – kontrola druhá. Pak přišli úředníci ministerstva financí, aby zkontrolovali totéž a hle, dle jejich pohledu a výkladu je zde chyba – kontrola třetí. Poté se na kontrolu znovu nahlásili původní kontroloři a to, co již dvakrát označili za bezchybné, se najednou stalo částečně chybným – kontrola čtvrtá. Město se odvolalo s přesvědčením, že je vše v pořádku. Přišla tedy další kontrola z ministerstva, která zjistila, že to co bylo předchozími kontrolami označeno za chybné je správně a něco z toho správného je chybné – kontrola pátá. Začínáte se v tom ztrácet? Nedivím se! A to se, prosím, nejednalo o žádné zásadní věci, spíše o výklad některých okrajových záležitostí zákona o zadávání veřejných zakázek, které nemají vliv na průběh samotného výběru dodavatele. Město trvalo na svém a mělo pravdu… Reakce kontrolorů? Žádná, každý trvá na svém výkladu právní normy. Proboha, kde to jsme? Takto máme rychle a efektivně čerpat prostředky z EU? Takto máme mít respekt a úctu ke kontrolním orgánům?

Příklad druhý – kontrolní výbor zastupitelstva města Třebíče (složený z laiků v oblasti kontrolní činnosti nominovaných politickými stranami) „zkontroloval“ průběh dostavby areálu Laguny a předložil jednu závěrečnou kontrolní zprávu. V této zprávě se v první části uvádí, že se výbor domnívá, že ne vše bylo asi v pořádku. V druhé části kontrolní zprávy je reakce městského úřadu, že všechny kontrolované činnosti proběhly v souladu s platnými právními předpisy dle směrnic využívaných úřadem při administraci všech ostatním projektů, které jsou pravidelně a povinně podrobovány kontrolám nadřízených institucí…  Nic víc zpráva neobsahovala. Kde je tedy výsledek kontroly? Někteří novináři mají jasno – náklad novin a moji popularitu u vydavatele zvedne článek o tom, že kontrola v Třebíči zjistila závažné nedostatky a město provádí tyto činnosti špatně. Naprosto jednostranně informovat o tak závažných vysoce odborných věcech majících dopad na náladu ve společnosti… Bestrestně s pocitem absolutní nezodpovědnosti. Bohužel, to je dnešní doba.