Kdo neskáče není Čech

Včera skončila dlouho očekávaná olympiáda v Soči. Už teď je mi smutno po krásných chvílích u obrazovky s mrazícím hrdým pocitem při akci „našich“.

Tak malá země a tolik jsme byli vidět. Oblečením počínaje a sportovními výkony konče. A to ještě chyběla euforie z tradičních výkonů hokejistů… Byla to paráda! Jsme národ šikovných jedinců či menších kolektivů, kteří dokážou z minimálních podmínek vytěžit maximum. A zvednout tak míru národní hrdosti na nevídanou hladinu. Ani nechci uvažovat o tom, jaké by byly výsledky, mít zázemí jako Rakušané, Norové či třeba Poláci. Jak dlouho nám bude trvat, než pochopíme, že postavit venkovní dráhu na rychlobruslení za 150 mil. Kč je investice do budoucna.  Kolik příkladů, jako je biatlonový areál u Nového Města na Moravě, bude ještě potřeba vybudovat jako ukázku systematické práce se super výsledky. Nejsou úspěšná vystoupení našich olympioniků tou nejlepší inspirací pro mládež a malé děti či jejich rodiče? Pojďme je podpořit v jejich aktivitách než až potom hasit průšvihy vznikající jejich flákáním se. Teď je ideální příležitost. Teď tím žijeme všichni. Šikovných dětí máme dost! Jsme přece Češi…